V R S T E V N A T O S T

portrét blízké osoby - soubor

Projekt, který vznikl skoro náhodou v průběhu focení mých bílých portrétů - M O J I...

Fascinace podobností lidí mně blízkých.
Analýza rysů, souměrností, šišatostí, “vad”, které nás dělají právě námi.
Prolínání, prostupování, vrstvení, míchání, slučování, propojování, překrývání...

Když ze dvou stane se jeden, snad neskončí žádný pod ledem ani kdyby zrovna byl leden.

A co teprve, když spojením tří vznikne jedinec, který skoro ani divný není?

Každý jsme jiný. 

Totožnost neexistuje.

I jednovaječná dvojčata mají většinou /a nebo vždy?/ nějaký nepatrný rozdíl. 

Studuji si ke svému focení genetiku. Je zajímavé vnímat svět i jinak. 

Genetika je věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav. Patří mezi biologické vědy a vyděluje se podle hlediska studia organismů (podobně jako anatomie - která se zabývá tělesnou stavbou nebo fyziologie - která se zabývá jednotlivými pochody a procesy v organizmu). Genetika sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. S genetikou a jejími principy se člověk setkával již od pradávna. Umění dávných šlechtitelů bylo s principy genetiky neomylně provázáno. Genetika - jako samostatná vědní disciplína - ovšem vzniká až relativně pozdě. Její historie se začala psát až v 19. století. K velkému rozvoji došlo ve druhé polovině 20. století a dá se očekávat, že rychlý rozvoj bude pokračovat i ve století 21. (a zatím tomu skutečně tak je...).

Genetika je jednou z nejdůležitějších (ne-li přímo nejdůležitější) teoretických věd z hlediska popisu jakékoli živé soustavy. U genetické informace je počátek každého současného živého organismu. Genetická informace určuje budoucí anatomickou stavbu organismu, určuje jaké látky budou účastníky biochemických a fyziologických procesů v organismu a v neposlední řadě je nepostradatelnou součástí pohlavního i nepohlavního rozmnožování. Poznatky genetiky jsou velmi důležité pro celou řadu přírodovědných oborů, například evoluční biologii, antropologii, mikrobiologii a mnoho dalších. V oboru molekulární biologie se kombinují poznatky genetiky, biochemie a buněčné biologie.

Dědičnost je unikátní schopnost živých organizmů, díky které si mohou předávat z generace na generaci určité znaky, vlohy a schopnosti. Dědičnost jednotlivých znaků zprostředkovávají geny a jejich konkrétní formy - alely. Existuje několik různých typů dědičnosti, z nichž některé jsou dokonce vázané na pohlaví. Pochopení základních zákonů dědičnosti je klíčové pro pochopení celé problematiky genetiky.

Geny jsou základní jednotky dědičné informace. Jsou to právě geny, které zásadní měrou ovlivňují různé znaky každého živého organizmu. Cesta od informace (genu) k výsledné podobě (znaku) ovšem není jednoduchá.

Genealogie je speciální naukou, která se zabývá konstrukcí a analýzou rodokmenů. V genetice má samozřejmě rozsáhlé využití, neboť genealogickou metodou můžeme sledovat výskyt a přenos různých dědičných znaků (a třeba i chorob) v rámci celých rodin. Naučit se základní genealogické značky je velice jednoduché.